Abstrakty jsou řazeny abecedně podle prvního autora příspěvku. Za obsahovou stránku abstraktů odpovídají jejich autoři.
|
Mgr. Aleš Beran, Ph.D. 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ústav dějin lékařství a cizích jazyků
|
Překladatelské strategie při tvorbě národních verzí klinických klasifikací a terminologií Příspěvek prezentuje zkušenosti s překladem Mezinárodní klasifikace nemocí 11 (ICD-11) do češtiny. Seznamuje se základními překladatelskými strategiemi. Obdobné principy pak budou uplatněny při tvorbě národní verze klinické terminologie SNOMED CT. Ze sémiotické triády (myšlenka/koncept – symbol – referent) zde hraje klíčovou roli koncept. Přeložený termín tedy musí být ekvivalentní primárně z hlediska významu, nikoliv nutně z hlediska jazykové formy. Znamená to, že v mnohých případech je nutno hledat substituční formu vyjádření odpovídající úzu klinické praxe. Z tohoto důvodu se jeví jako nezbytná interdisciplinární spolupráce překladatelů s lékaři. Co se týče vlastního jazykového vyjádření (symbolu), i to by mělo odpovídat jazyku běžné klinické praxe, což je nezbytná podmínka budoucí implementace těchto systémů a akceptace ze strany odborné veřejnosti. Ta je ostatně cílovou referenční skupinou. V podmínkách ČR to znamená výraznou (nikoliv však bezvýhradnou) preferenci řeckého a latinského lexika v adaptovaných formách. |
|
Mgr. Petr Březina |
Filologie ve službách medicíny V první části příspěvku se budeme zabývat rolí klasického filologa na lékařské fakultě. Představíme dvě pojetí této role. Filolog může vystupovat jako nestranný pozorovatel, který zkoumá a popisuje jazyk užívaný medicínskými profesionály; do jeho vývoje nezasahuje, nýbrž jej přijímá takový, jaký je, a bez vlastního vkladu jej předává studentům medicíny. Ve druhém pojetí filolog aktivně přispívá ke kultivaci lékařské latiny, spolupracuje s medicínskými odborníky, pomáhá jim v jazykových otázkách, podílí se na tvorbě terminologie, všímá si jazykových nedostatků, upozorňuje na ně a celkově bdí nad jazykovou kulturou lékařského řemesla. Ve druhé části příspěvku se zaměříme na problematiku výuky lékařské latiny. Ačkoli student vstupuje na lékařskou fakultu většinou bez znalosti latiny, je s latinou konfrontován hned od začátku, a to zejména v rámci anatomie. Jedním z problémů výuky latiny je, že dostatečně nekopíruje aktuální jazykové potřeby studenta, takže se někdy probírá gramatická látka, která pro něj není v daný okamžik zajímavá, a bylo by ji tedy možno odsunout na později, zatímco gramatická látka, která by se mu zrovna hodila, se probírá až s určitým zpožděním v době, kdy pro něj ztrácí na ceně. Jiným problémem výuky latiny je nedostatečné propojení jazykových a věcných znalostí. K řešení obou problémů by byla žádoucí větší spolupráce latinářů s anatomy. V rámci svého příspěvku bychom chtěli představit návrh nové koncepce výuky lékařské latiny. |
|
Mgr. Lucie Burešová Mgr. Renáta Divišová Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Ústav jazyků
|
Botanická terminologie a léčivé rostliny ve výuce latiny a angličtiny na FAF UK v Hradci Králové Příspěvek otevřou autorky zamyšlením se nad výkladem slova „droga“. Rozeberou jeho původní význam a porovnají ho s dnešním vnímáním v češtině, angličtině i latině, jak mezi odbornou veřejností, tak v neodborném prostředí.Značnou část příspěvku věnují odborné botanické terminologii, vycházející nejen z latiny, ale i z řečtiny, jež je nedílnou součástí základních znalostí absolventů farmaceutické fakulty a jedním z pilířů testování během celého studia. Definují, co potřebuje znát farmaceut moderní doby z tohoto hlediska a jaké informace pro svoji budoucí profesi si odnese z hodin latiny a angličtiny. Autorky dále zmíní některé termíny pro oba jazyky společné, jiné s odlišnou výslovností. Chybět nebude ani ukázka praktického uplatnění této terminologie. |
|
Mgr. Iveta Čermáková 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ústav jazyků a lékařské terminologie |
Lékařská čeština v průběhu času, její specifika a trendy ve výuce Příspěvek nabízí komplexní pohled na výuku lékařské češtiny od doby, kdy se začala masivně na českých lékařských fakultách vyučovat, tedy od počátku devadesátých let minulého století. V úvodní části se autorka věnuje teoretickým východiskům výuky, zohledňuje specifický profil zahraničního studenta medicíny a zároveň analyzuje možnosti vedoucí k základnímu cíli výuky, tedy jak naučit zahraniční studenty komunikovat s českými pacienty v nemocnicích. Na problematiku se snaží nahlédnout z lingvistického i z didaktického hlediska. Na přípravě přepracovaného a upraveného vydání učebnice Talking Medicine: Czech for Medical Students autorka ilustruje zohlednění výchozího nastavení studentů a všech dalších okolností, které zásadním způsobem výuku češtiny na lékařských fakultách ovlivňují. Zároveň se příspěvek snaží argumentačně doložit vhodnost provázanosti výuky jazyka s obsahovou materií a zdůvodňuje zásadní význam spoluúčasti zdravotnického profesionála při přípravě učebnice tohoto typu. |
|
PhDr. Božena Džuganová, Ph.D. Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Ústav cudzích jazykov |
Aj učiť aj tvoriť Od pedagóga pôsobiaceho na vysokej škole sa vyžaduje, aby okrem vyučovania študentov aj tvorivo vedecky pracoval. Na Ústave cudzích jazykov Jesseniovej lekárskej fakulty UK v Martine je pomer pedagogickej a vedeckej práce ustálený na 60:40 %. Za posledných šesť rokov aj napriek pandémii Covidu 19, kolektív 7 učiteľov vypracoval dve odborné príručky na zlepšenie počúvania s porozumením a používania videí vo výučbe odborných tém English for Health Care Professionals a Effective English Language Teaching Through Videos. V roku 2021 sme ukončili dva projekty - KEGA s názvom „Akademické zručnosti v lekárskych vedách. Príručka pre doktorandov rôznych lekárskych odborov“ a VEGA s názvom „Opera medica Thurocia et Trenchiensia. Choroby a ich terapia v jazykovom a medicínskom kontexte 17. storočia“, v rámci ktorých vznikla jedna odborná príručka určená na rozvoj akademických zručností u doktorandov a jedna monografia venujúca sa tristoročnej dizertačnej práci martinského rodáka Matúša Palunbiniho “De Phthisis”. Minulý rok dvaja kolegovia ukončili projekt VEGA s názvom „Nápisová kultúra Košíc v stredoveku a ranom novoveku“, v ktorom sa venovali latinským nápisom na sakrálnych budovách a náhrobných kameňoch. V máji tohto roka sme dokončili dvojročnú prácu na zostavovaní príručky English in Nursing, ktorá je v tlači. V našom príspevku by sme sa chceli podeliť s ostatnými kolegami - učiteľmi angličtiny v terciárnej sfére - so skúsenosťami pri tvorbe príručiek a s prácou na projektoch.
|
|
PhDr. Tomáš Hamar, Ph.D. Lekárska fakulta Univerzity Komenského v Bratislave, Ústav cudzích jazykov |
Udržanie grécko-latinského jazykového dedičstva v medicíne: Preklad MKCH-11 Táto prednáška sa venuje prekladu MKCH-11 do slovenského a latinského jazyka, pričom dokumentuje terminologickú prácu v 21. storočí. Hlavný dôraz je kladený na organizáciu prekladateľského procesu, výzvy, ktorým čelíme, a úskalia, na ktoré narážame. Prekladateľský tím, zložený zo skúsených pedagógov latinčiny a prekladateľov na Univerzite Komenského v Bratislave, vytvoril viac ako 70 000 diagnostických a doplnkových kódov. Prednáška ozrejmuje spoluprácu odborníkov v oblasti aplikovanej jazykovedy a špecialistov zo všetkých oblastí medicíny, čím sa zdôrazňuje udržateľnosť kvalitného prekladu. Prednáška sa tiež zaoberá dynamickým charakterom tohto projektu, keďže WHO pravidelne udržiava a aktualizuje databázu ICD-11. Tento dynamický aspekt zaručuje, že nové diagnózy sú neustále pridávané a staré revidované, čím sa zdôrazňuje dôležitosť systematického a presného prekladu. Snaha o poskytnutie latinskej verzie zdôrazňuje kultúrne dedičstvo latinčiny v medicínskej terminológii, zatiaľ čo národná verzia zabezpečuje prístupnosť pre miestnych poskytovateľov zdravotnej starostlivosti. Očakávané zverejnenie latinskej verzie online v roku 2024 predstavuje významný míľnik, odrážajúci globálny záväzok zachovať jazykové dedičstvo v modernej lekárskej praxi.
|
|
PhDr. Lída Holá Czech Step by Step |
Čeština Expres pro pracovníky ve zdravotnictví Příspěvek Čeština Expres pro pracovníky ve zdravotnictví představuje stejnojmennou učebnici češtiny pro specifické účely, určenou širokému okruhu nerodilých mluvčích, kteří chtějí pracovat v českém zdravotnictví. Připravovaná publikace je určena pro uživatele bez předchozí znalosti českého jazyka. Ve čtrnácti tematicky koncipovaných lekcích je seznamuje se základní slovní zásobou a věcnými znalostmi z oblasti zdravotnictví. První část zahrnuje kapitoly zaměřené na seznamování, oslovování a orientaci v prostředí zdravotnictví, základní popis lidského těla a jednoduchou komunikaci v krizových situacích, u praktického lékaře a v lékárně. Druhá část se zaměřuje na popis a vysvětlení funkce tělesných soustav a základy komunikace v oborech s nimi spojených. Příspěvek zkoumá možnosti didaktizace takto vymezeného specifického materiálu, jeho propojení s gramatickým plánem výuky a obecněji i možnosti využití kolokací ve výuce češtiny jako cílového jazyka.
|
|
PhDr. Petr Honč, Ph.D. Mgr. Martina Vaníková, Ph.D. 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ústav jazyků a lékařské terminologie
|
Slovotvorba: jak vykládat, učit a procvičovat řecko-latinská kompozita v lékařské terminologii Cílem workshopu je zamyslet se nad tím, jakým způsobem je možno uchopit výklad kompozit řeckého a latinského původu, která tvoří esenciální část lékařské terminologie, a pomocí jakých metod a cvičení lze nejlépe studentům vštípit potřebné kompetence. Domníváme se, že učebnice užívané v našem prostředí mají právě v částech týkajících se slovotvorby určité rezervy. Diskutovány budou například otázky, zda je důležité oddělovat latinské a řecké prefixy, jak pracovat se slovními základy stojícími na různých místech kompozit, zda při výkladu zohledňovat spíše gramatické či věcné medicínské hledisko. Jako ideální se nám v současnosti jeví model, jenž propojuje tradiční učebnici s e-learningem (Moodle, Kahoot), jak jsme se o to pokusili při tvorbě učebnice Essential Medical Terminology. Tento model umožňuje určité dávkování informací a procvičování a fixaci jednotlivých prvků slovotvorby. I přesto je potřeba zmiňovaný model postupně zdokonalovat a zapracovávat zkušenosti s jeho využitím ve výuce. Uvítáme proto společný brainstorming a sdílení příkladů dobré praxe. |
|
Mgr. Kateřina Hůlková 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ústav jazyků
|
Využití nástrojů AI ve výuce lékařské angličtiny V rychle se vyvíjejícím prostředí lékařského vzdělávání nabízejí nástroje AI významné možnosti pro zlepšení výuky jazyků. Příspěvek nabízí analýzu transformačního potenciálu AI při výuce jazyků se zaměřením na praktické využití specifických nástrojů. Klíčovými body příspěvku jsou: 1/ Personalizované učení s ChatGPT: Využití ChatGPT pro personalizované učení, pomoc s lékařskou terminologií a simulaci interakcí s pacienty k vylepšení konverzačních dovedností. 2/ Interaktivní tvorba obsahu s Twee: Použití Twee pro vytváření interaktivních a poutavých jazykových cvičení. 3/ Využití dalších AI a online nástrojů: Představení dalších AI a online nástrojů, které mohou obecně přinést výhody učitelům jazyků při zlepšování dovedností studentů. Integrací těchto nástrojů AI mohou lékařské fakulty zvýšit efektivitu výuky jazyků a lépe připravit studenty na komunikační nároky jejich budoucí lékařské kariéry. |
|
Prof. MUDr. David Kachlík, Ph.D. PhDr. Vladimír Musil, Ph.D. Ústav anatomie a Centrum endoskopické, chirurgické a klinické anatomie (CESKA) 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Ústav histologie a embryologie a Středisko vědeckých informací 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy |
Anatomie a lékařská terminologie – proč musejí spolupracovat a čím se mohou navzájem obohatit? Porozumění jednotlivým odborným názvům výrazně ulehčuje jejich pochopení a zapamatování, a proto je třeba od prvního dne výuky anatomie v rámci výuky odborného jazyka s termíny pracovat, a to jak po stránce etymologické a fonetické (přízvuk a délka), tak i po stránce gramatické (genitiv, plurál, rod). Rovněž je třeba přiblížit rozdíly mezi jazykem a názvoslovím (praecuneus/precuneus; glandula thyreoidea; glandula thyroidea), objasnit pozadí složitějších struktur (musculus psoas, os ilium), tvorbu zdrobnělin (glans/glandula; mus/musuclus), vysvětlit rozdíly a podobnosti (sphen/cuneus; scapha/cymba/navis; os trapezium/os trapezoideum; tonsilla/amygdala) a přizpůsobit výuku změnám názvosloví v čase (astragalus/talus; perone/fibula). Dále je nutné časově sladit obsah výuky terminologie s obsahem výuky anatomie a příbuzných předmětů, aby studenti chápali právě probírané učivo z hlediska jazyka a používali stejné příklady v obou částech výuky. Klinické předměty potom oproti anatomii mnohem více využívají názvosloví založené na řečtině (splen/lien) a na tyto rozdíly je třeba také poukázat. |
|
Veronika Kelbecheva, Ph.D. Medical University Plovdiv, Bulgaria, Foreign Languages Section |
Using brand names of drugs in medical Latin teaching materials, destinated for pharmacy students The names of drugs could be observed as trade names, given from producers to identify their products which are on the market. These names are organic construction of composite names made of different languages, spoken and classical or abbreviations with figures and letters. When decoding the name of a medication it is easy to identify Latin or Greek roots, numerals, active chemical substances, natural products, etc. This specific linguistic part of drug naming is strongly favorable for introducing teaching methods for advanced students in medical Latin. Learners could be trained, by decoding a certain drug name, to discover medical aspects of the intended use of the medicament. The name gives information for the designation of a drug like organ, disease, condition of the body, effeteness, symptoms and many other health components, related to the professional area of the pharmacists. This paper is meant to show in which teaching practices, this knowledge is intended to be used. |
|
Mgr. Jana Klapilová Mgr. Marie Lahodová Vališová Centrum jazykového vzdělávání, Masarykova univerzita, Brno |
Kurz angličtiny pro zubní lékařství Workshop představí nový kurz anglického jazyka pro obor Zubní lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a zprostředkuje poznatky z jeho pilotní výuky. Účastníci si budou moci vyzkoušet konkrétní aktivity z pozice studentů. Půjde především o nácvik odborné terminologie, včetně frekventovaných kolokací, hraní rolí a o diskuzi nad případovými studiemi. V další části budou představeny výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno po ukončení kurzu. Absolventi kurzu se vyjádřili ohledně i) kompetence odborné komunikace v angličtině, ii) vnímané užitečnosti pro okamžitou akademickou a budoucí profesní praxi, iii) provázanosti kurzu se zbytkem kurikula a iv) studentských návrhů pro budoucí aktualizace kurzu. |
|
Mgr. Zuzana Kolaříková, Ph.D. Filozofická fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Centrum jazykovej prípravy |
E-learning ako efektívny vyučovací prostriedok pre zlepšenie výslovnosti anglických lekárskych termínov E-learning je v súčasnosti dôležitou súčasťou vzdelávania a úspešne sa integroval aj do výučby angličtiny pre špecifické a akademické účely na UPJŠ v Košiciach. V predkladanej štúdii predstavíme e-learningový kurz Angličtina pre medikov, ktorý slúži ako základný učebný materiál vhodný pre prezenčnú výučbu aj samoštúdium. V štúdii stručne priblížime aktuálny stav výučby angličtiny pre študentov všeobecného lekárstva na UPJŠ a objasníme motiváciu ako aj samotný proces tvorby tohto na mieru šitého e-kurzu. Hlavným cieľom tejto štúdie však je preskúmať efektívnosť e-learningu vo výučbe anglickej výslovnosti lekárskej terminológie, a to na základe výsledkov analýzy úloh zameraných na precvičovanie výslovnosti a nahrávok, ktoré študenti poskytli pred a bezprostredne po absolvovaní e-kurzu. Výsledky analýzy poukazujú na celkové zlepšenie výslovnosti problematických termínov, čím potvrdzujú efektívnosť e-learningu v tejto oblasti jazykovej výučby. |
|
PaedDr. Stanislav Kováč, Ph.D. Lekárska fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Ústav lekárskej terminológie a cudzích jazykov |
Skvalitnenie hodnotenia LSP: Zvyšovanie kvality vzdelávania a odbornej pripravenosti V dnešnom globálnom akademickom a profesionálnom prostredí je znalosť jazykov pre špecifické účely (LSP) čoraz dôležitejšia. Efektívne hodnotenie LSP je navrhnuté tak, aby zodpovedalo špecifickým jazykovým potrebám rôznych oblastí a zabezpečilo, že metodiky výučby a výsledky vzdelávania sú v súlade s praktickými aplikáciami. Tým, že sa tieto hodnotenia zameriavajú na kontextové jazykové zručnosti, pripravujú študentov na profesionálne výzvy, čím zlepšujú ich uplatnenie (nielen) na trhu práce. Cieľom príspevku je ukázať, ako môžu pokrokové postupy hodnotenia LSP pozdvihnúť úroveň jazykového vzdelávania a lepšie pripraviť študentov na plnenie požiadaviek globálnej pracovnej sily. Príspevok sa zaoberá zlepšovaním metód hodnotenia LSP a ich vplyvom na kvalitu vzdelávacích kurzov. Príspevok skúma inovatívne prístupy k hodnoteniu LSP so zameraním na osvedčené postupy integrácie do akademických učebných plánov. Príspevok otvára diskusiu k možnostiam ako vylepšené metódy hodnotenia prispievajú k vyššej kvalite kurzov a vyšším akademickým štandardom. Budú poskytnuté poznatky o vplyve zdokonaleného hodnotenia LSP na výsledky vzdelávania a odbornú pripravenosť spolu so stratégiami implementácie vo vzdelávacích inštitúciách. Skúmať sa bude aj úloha špecializovaných certifikačných programov, ako sú UNIcert® a ACERT, pri stanovovaní referenčných hodnôt a podpore zlepšovania vzdelávania v oblasti LSP. |
|
Mgr. Linda Krahula Doleží, Ph.D. Mgr. Markéta Taussiková PhDr. Ivana Rešková, Ph.D. Centrum jazykového vzdělávání, Masarykova univerzita, Brno |
Poslechnu si srdíčko, jak dělá „ťuky ťuk“ aneb komunikace zahraničních lékařů s dětským pacientem v češtině Naším příspěvkem navazujeme na vystoupení a následnou publikaci Krahuly Doleží (2022). V tomto příspěvku bychom rády sdílely práci s autentickým jazykovým materiálem v rámci zpracování diplomové práce Taussikové (2024), jež jako jeden z výstupů nabízí výukové materiály zaměřené na podporu komunikace zahraničních mediků s dětskými pacienty. Poukážeme na typické rysy komunikace lékaře s dětským pacientem a na úskalí, s nimiž se setkávají tvůrci výukových materiálů, pokud chtějí tyto specifické situace a autentický jazyk uchopit (podobně ke komunikaci s dospělými pacienty viz např. Rešková, 2016). Cílem tvorby takovýchto výukových materiálů je zvýšení well-beingu jak dětských pacientů a jejich rodičů, tak zahraničních lékařů. |
|
PhDr. Eliška Králová, Ph.D. 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ústav jazyků |
Znají maturanti význam řecko-latinských slovotvorných komponentů? Výsledky výzkumné sondy na čtyřletých gymnáziích Při přechodu absolventů gymnázií do prvního ročníku vysokoškolského studia vyučující odborných předmětů automaticky předpokládají, že jsou studenti vybaveni adekvátní slovní zásobou a slovotvornou kompetencí, které jim umožní hlouběji proniknout do oborových terminologií. Je tomu ale skutečně tak? Jakou znalost slovotvorby z oblasti řeckých a latinských přejímek maturanti vlastně mají? A jakou funkci může plnit výuka latiny na gymnáziích? Ve svém příspěvku bych ráda představila výsledky výzkumné sondy zaměřené na pochopení řeckých a latinských slovotvorných komponentů u studentů čtyřletých gymnázií v České republice. |
|
Mgr. Lucia Lauková, Ph.D. Lekárska fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Ústav lekárskej terminológie a cudzích jazykov |
Inovatívne vyučovacie prístupy v predmete Latinská lekárska terminológia Cieľom tohto príspevku je predstaviť inovatívnu učebnicu pre predmet Latinská lekárska terminológia pre študentov medicíny študujúcich v anglickom programe na Lekárskej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Učebnica je určená na výučbu predmetu Latinská lekárska terminológia, ktorý študenti absolvujú v prvom ročníku štúdia. Doteraz používané učebnice neboli prispôsobené potrebám cieľovej skupiny a boli napísané tradičným lingvistickým spôsobom, ktorý je vhodnejší pre študentov filologických odborov, ale nezohľadňuje spôsob myslenia ani skutočné budúce potreby cieľovej skupiny. Študenti medicíny a prírodných vied sa v prevažnej miere vyznačujú iným spôsobom myslenia ako študenti humanitných odborov. Roky pedagogických skúseností ukázali, že zbytočný filologický obsah študentov medicíny mätie, preťažuje, frustruje a tým aj demotivuje. Pripravovaná učebnica sa opiera o moderné a inovatívne prístupy založené na skutočných výzvach budúcich lekárov a je plne prispôsobená ich spôsobu myslenia a ich budúcim potrebám. Učebnica prešla štyrmi semestrami testovania na približne 200 študentoch odboru General Medicine, a teraz by sme chceli predstaviť výsledky našej práce s týmto inovatívnym a jedinečným materiálom odbornej verejnosti. |
|
Ing. Katarína Lexová, M.A. Tetiana Kibalnikova, Ph.D. Centrum jazykového vzdělávání, Masarykova univerzita, Brno |
Sladění kurzů angličtiny se specializovanými profesemi: Poučení z vývoje a pilotování kurzu ESP pro zdravotní laboranty Prezentace se zabývá problematikou uzpůsobení kurzu angličtiny pro specifické potřeby zdravotních laborantů, který by tuto skupinu vybavil specifickými jazykovými znalostmi pro efektivní využití jejich odborných znalostí v globalizovaném světě zdravotních laborantů. Hlavním cílem této prezentace je sdílet poznatky a ponaučení z vývoje kurzu ve snaze sladit jazykové vzdělávání s jedinečnými potřebami a požadavky profesionálů v prostředí zdravotních laboratoří, a také prezentovat zkušenosti získané při výuce této pilotní verze kurzu. Prezentace navíc představí příklady přizpůsobených učebních materiálů a aktivit určených pro kurz angličtiny pro zdravotní laboranty. |
|
Mgr. Dita Macháčková Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova, Ústav jazyků |
Interkulturní komunikace v medicíně a její odraz v jazykové přípravě zahraničních studentů lékařství Tento článek se zabývá problematikou interkulturní komunikace v medicíně a jejím vlivem na jazykovou přípravu zahraničních studentů lékařství. V současné globalizované společnosti je interkulturní kompetence důležitým aspektem úspěšné lékařské praxe. Článek analyzuje specifické výzvy, které přináší komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacienty z různých kulturních prostředí, včetně rozdílů v jazykových bariérách, kulturních normách a zdravotnických systémech. Dále se zaměřuje na význam efektivní jazykové přípravy zahraničních studentů lékařství, která zahrnuje nejen výuku odborné terminologie, ale také interkulturní komunikace. Zdůrazňuje potřebu integrovat interkulturní komunikaci do vzdělávacích programů lékařských fakult, aby byli zahraniční studenti lépe připraveni na praxi v českém zdravotnickém prostředí a čeští budoucí lékaři na praxi v globalizovaném světě. |
|
Mgr. Lukáš Merz, Ph.D. Mgr. Hana Sobotková, Ph.D. Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav společenských a humanitních věd |
Výuka odborné angličtiny v přeshraničním kontextu V rámci studia zdravotnických oborů na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého mají studenti omezené možnosti účastnit se krátkodobých stáží v zahraničí. V minulých třech letech jsme studentům programu radiologické asistence nabídli možnost zúčastnit se Česko-rakouského workshopu Radiography English Across Borders. Projekt financovaný výzvou AKTION Česká Republika – Rakousko je příkladem mezinárodní spolupráce ve výuce angličtiny a spojuje Univerzitu Palackého v Olomouci a rakouskou Fachhochschule Wiener Neustadt. Nabízí studentům krátkodobý intenzivní workshop orientovaný na odbornou angličtinu a její využití v praxi. Workshopu se účastnili studenti a vyučující z obou zemí, kteří absolvovali pobyt na obou zahraničních institucích. V příspěvku představíme praktické informace o projektu, jeho vznik, způsob financování, obsah workshopu a také zpětnou vazbu od studentů z obou zemí. |
|
Mgr. Klára Modlíková Centrum jazykového vzdělávání, Masarykova univerzita, Brno |
Kreativita vo výuke odbornej terminológie Cieľom príspevku je predstaviť kreatívne aktivity vo výuke odbornej lekárskej terminológie a zdieľať skúsenosti s ich prípravou a využitím. Chceme sa zamyslieť nad využiteľnosťou kreatívnych aktivít a ich prínosom pre študentov medicíny, ktorí študujú latinčinu v obmedzenej miere, a teda na kreativitu v ich výuke je veľmi obmedzený priestor, hlavne v porovnaní so živými jazykmi, takže príprava takýchto aktivít predstavuje špecifickú výzvu. Predstavíme niekoľko konkrétnych aktivít s rôznou mierou zapojenia kreativity, ktoré môžu slúžiť ako inšpirácia pre ostatných kolegov, či už pri výuke iných odborných alebo neodborných jazykov. Zároveň budeme zdieľať skúsenosti s využitím týchto aktivít v niekoľkých predchádzajúcich semestroch a reakcie študentov na ich zapojenie. |
|
PhDr. Katarína Murčeková Jesseniova lekárska fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Ústav cudzích jazykov |
Predstavenie konceptu mediácie a jej možnej implementácie do výučby angličtiny pre lekárske účely Spoločný európsky referenčný rámec pre jazyky (SERR) zaviedol mediáciu ako jednu zo štyroch spôsobov komunikácie, ktorými sú recepcia, produkcia, interakcia a mediácia. Mediácii udeľuje hlavné postavenie v činnostne zameranom prístupe. Mediácia predstavuje celý rad činností a stratégií, pri ktorých vedome prispôsobujeme obsah nášho prejavu konkrétnej situácii, konkrétnej osobe/osobám, aby náš prejav bol zrozumiteľný. V mediácii používateľ/učiaci sa vystupuje ako spoločenský aktér, ktorý pomáha vytvárať alebo sprostredkovávať význam v rovnakom jazyku (intralingválna mediácia) alebo z jedného jazyka do druhého (interlingválna mediácia). Štúdia predstavuje zručnosť mediácie ako nový koncept v jazykovom vzdelávaní a zaoberá sa jeho potenciálom pre efektívnu výučbu a učenie sa angličtiny pre lekárske účely. Navrhuje úlohy a činnosti, ktoré sú zamerané na sprostredkovanie informácií, písanie poznámok, interpretáciu grafických údajov, spracovanie textu, zhrnutie, preformulovanie textu, preklad, tlmočenie, ako aj rozvoj mediačných stratégií, ktoré sa používajú na objasnenie a uľahčenie porozumenia. Mediácia na hodinách angličtiny pre lekárske účely má potenciál zlepšiť jazykové zručnosti študentov a pomôcť im lepšie zvládať komunikáciu s pacientmi a kolegami z rôznych jazykových a kultúrnych prostredí. |
|
Assoc. prof. Oana Mureșan, PhD Iuliu Hațieganu University of Medicine and Pharmacy, Cluj-Napoca, Romania, Department of Modern Languages |
Developing digital and entrepreneurship competences in medical English classes When preparing medical students for their future profession, all educators have an important role to play in increasing their employability. As we are currently fast heading towards a digital society, the role of ESP teachers has been extending beyond that of helping students improve foreign language skills that will be necessary in their profession, to include the development of digital literacy and entrepreneurship competences, which are considered to be essential skills in tomorrow’s world. The presentation focuses on several digital and entrepreneurship competences that could be developed in medical English classes, and includes examples of activities aimed at enhancing our students’ acquisition of such transversal skills. |
|
PhDr. Pavel Nečas, Ph.D. Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Ústav jazyků |
Bilaterální aplázie frontálního sinu aneb Co je ještě česky a co vlastně máme učit Autor se ve svém příspěvku zamýšlí nad možnostmi rozvíjení terminologické a gramatické kompetence studentů lékařské fakulty. Uvažuje o internacionálních termínech a o klesající znalosti latinských a řeckých prefixů a řeckých slovních základů, kdy vidí úlohu výuky lékařské terminologie především v prohlubování znalostí slovotvorby. Zamýšlí se nad možnostmi analýzy vstupní předpokladové báze studentů a nad vhodností předložit tuto analýzu vedení fakulty. Dále zvažuje možnosti přenesení těžiště pozornosti z výuky gramatiky na slovotvorbu. Navazuje tak na praxi, která je běžná v západních zemích a která je prezentována učebnicí Medical Terminology - A Programmed Learning Approach to the Language of Health Care od Marjorie C. Willis. |
|
PhDr. Pavel Nečas, Ph.D. Mgr. Klára Čebišová MUDr. Bc. Štěpánka Pohlová Kučerová, Ph.D. PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D. Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Ústav jazyků |
Fatální záměna léčivých přípravků na základě neznalosti latinské terminologie - historická kazuistika Workshop popisuje jednu historickou kazuistiku, kdy zdravotní sestra zaměnila léčivé přípravky a způsobila tak smrt pacienta. Jednalo se konkrétně o záměnu projímadla za dusitan sodný, který se také užíval ve zdravotnictví. Představen je soudnělékařský posudek, který pro pro orgány činné v trestním řízení vypracoval Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty v Hradci Králové, kde se probírá terminologická kompetence středního zdravotního personálu a otázka latinských paronym (faux amis), kdy k záměně léčivých přípravků došlo mj. na základě podobnosti jejich latinských názvů, které zdravotní sestra neovládala. Diskutována je otázka, jak velká má být terminologická kompetence středního zdravotnického personálu a do jaké míry má ovládat latinské chemické názvosloví. |
|
PhDr. Pavel Nečas, Ph.D. Mgr. Eva Schánělová PharmDr. Eliška Kolmanová, Ph.D. Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Ústav jazyků |
Latinská preskripce po zřízení Centrálního úložiště elektronických receptů Workshop se zabývá současnou podobou latinské preskripce, tj. stavem po zřízení Centrálního úložiště elektronických receptů, a po změně, kterou přinesla Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 329/2019 Sb. o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb. Prezentujeme nezbytné minimum, které je nutno vyžadovat po studentech všeobecného i zubního lékařství. Dále bude představen program IPLP receptář České lékarnické komory, který vznikl jako reakce na dlouhodobé výpadky HVLP a který přístupnou formou nabízí alternativy za HVLP – a tedy potvrzuje nutnost výuky latinské preskripce jak HVLP, tak IPLP. IPLP receptář bude představen i jako vhodný nástroj pro procvičování latinské preskripce v oblasti IPLP receptů. |
|
Mgr. Vladimíra Pechová Ústav jazykové a odborné přípravy, Univerzita Karlova |
Česky od A do C, jak na trénink produktivních dovedností mluvení a psaní a jejich posouzení z hlediska úrovně podle SERRJ ÚJOP UK v rámci svého portfolia činností spojených s jazykovým testováním vyvíjí také podpory pro ty, kdo připravují kandidáty a kandidátky ke zkouškám, jakož i pro učitele a učitelky. Jednou z takových podpor je sada digitálních opor a cvičení pro nácvik a podporu rozvoje produktivních řečových dovedností vytvořená v rámci projektu NPO. Cílem naší snahy je nejen pomoci jednotlivým kandidátům a studentům, ale celkově kultivovat a edukovat celé prostředí jazykové výuky a ověřování jejích výstupů, ukazovat příklady, jak vypadá produkce na dané jazykové úrovni, aby nejen odborná, ale i širší veřejnost (např. z řad úředníků, zaměstnavatelů apod.) měla oporu pro svou komunikaci s nerodilými mluvčími. V příspěvku představíme hlavní části těchto opor, přiblížíme, jak je lze používat, a představíme také adaptivní on-line rozřazovací test, který slouží pro zorientování se v diagnostice dosažených jazykových dovedností. |
|
PhDr. Ivana Rešková, Ph.D. Mgr. Eva Kozáková Centrum jazykového vzdělávání, Masarykova univerzita, Brno |
Etické chování studentů během zkoušek na VŠ (Podvody při testování) Příspěvek vychází z dlouhodobé zkušenosti vyučujících češtiny jako cizího jazyka na LF MU. S různými formami neetického chování ze strany studentů se setkáváme v průběhu semestru i u závěrečných zkoušek. Studenti se snaží obcházet nastavená pravidla různými kreativními způsoby jak při písemném, tak ústním zkoušení. Vyučující neustále hledají metody, jak podobným praktikám předejít. V příspěvku budeme sdílet jednak zkušenosti s bojem s vynalézavými podvodníky, jednak nástroje, kterými se snažíme toto neakceptovatelné chování eliminovat. Zmíníme rovněž normy a pravidla na MU, která se podvádění explicitně věnují. Neopomeneme ani příklady neetického chování na jiných vysokých školách a budeme s vámi sdílet výsledky našeho průzkumu v této oblasti. |
|
Mgr. Vlastislav Ryšavý 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ústav jazyků |
Why do it the dull way? Aktivní učení a hands-on přístup k výuce odborné angličtiny na 3. LF UK Výuka odborné anglické terminologie pro studující programů Všeobecné lékařství a Fyzioterapie na 3. LF UK prošla v posledních dvou letech značnou proměnou, jejímž cílem je především posílit a zdokonalit komunikační dovednosti studentů při odběru anamnézy od anglicky hovořících pacientů. Celková koncepce výuky založená na interpretaci česky předložených kazuistik (tj. překlad do angličtiny) a následný nácvik odběru anamnézy ve dvojicích či menších skupinách jsou zde úmyslně prokládány dalšími aktivitami potřebnými pro osvojení klíčových lingvistických kompetencí (např. specifická e-learningová cvičení pro zopakování slovní zásoby a potřebných gramatických jevů, prezentace na odborné lékařské téma následované diskuzí apod.). Na osvědčených příkladech materiálů z výuky se pokusíme demonstrovat, že vhodně zvolené a pestré aktivity spjaté s koncepty aktivního a kooperativního učení i tzv. „hands-on“ metodou přispívají k upevnění potřebných znalostí a zvyšují motivaci studujících k osvojení často zcela neznámé anglické terminologie i laické slovní zásoby, a to napříč různými úrovněmi znalostí anglického jazyka. Zcela zásadní je zde i práce studujících s detailní zpětnou vazbou od vyučujícího, díky níž studující mohou reflektovat své chyby a brát je jako příležitost k učení. |
|
Mgr. Eva Skříčková, Ph.D. Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Centrum jazykového vzdělávání |
Význam a metodologie kurzu italštiny pro studenty medicíny Vzhledem k tomu, že Itálie je jednou z předních zemí v oblasti lékařského výzkumu a vývoje lékařských technologií, znalost italštiny je klíčová pro mediky, kteří se chtějí podílet na mezinárodním výzkumu. Nový kurz italštiny, který je k dispozici v Centru pro výuku cizích jazyků LF v Olomouci, představuje významný nástroj pro odborný rozvoj lékařů a zdravotnického personálu připravujícího se na stáž v italsky mluvících zemích. Tento kurz poskytuje studentům možnost naučit se základům italského jazyka, ale pomáhá také získat hlubší porozumění italské kultuře, což výrazně napomáhá v interakci s pacienty a kolegy v pracovním prostředí. Příspěvek se zabývá významem, ale i metodologií tohoto kurzu, efektivní a interaktivní výukou s důrazem na odbornou terminologii a komunikaci v lékařském prostředí. Program kurzu je navržen s ohledem na potřeby a specifika studentů medicíny, a tudíž se snaží propojit jazykovou a odbornou stránku výuky. |
|
Mgr. Angela Škovierová, Ph.D. Lekárska fakulta Univerzity Komenského v Bratislave, Ústav lekárskej terminológie a cudzích jazykov |
Výučba latinskej lekárskej terminológie v medziodborovom študijnom programe biomedicínska fyzika Cieľom príspevku je predstaviť prvú vysokoškolskú učebnicu latinskej lekárskej terminológie pre študentov študijného odboru biomedicínska fyzika. Obsah učebnice v nadväznosti na prax a budúce profesionálne uplatnenie študentov reflektuje potreby interdisciplinárneho odboru garantujúceho vysokoškolské vzdelanie na rozhraní prírodovedeckého a medicínskeho poznania, a to fyziky, matematiky, informatiky, medicíny, biológie a chémie. Zameriame sa na špecifiká výučby nelekárskeho študijného odboru biomedicínska fyzika, reálne požiadavky na výučbu terminológie v tomto odbore, poznatky a zručnosti, ktoré môžu študenti v rámci hodinovej dotácie predmetu získať. Hlavným cieľom učebnice je modernizovať a zefektívniť výučbu latinského jazyka pre študijný odbor biomedicínska fyzika, a tým rozšíriť obsah a kvalitu výučby so zameraním na praktické uplatnenie študentov na trhu práce. |
|
PhDr. Barbora Štindlová, Ph.D. PhDr. Dana Hůlková Nývltová, Ph.D. Ústav jazykové a odborné přípravy, Univerzita Karlova |
Jak pracovat se systémem jazyka a jak ho vykládat? Co když studenti potřebují v praxi používat struktury, které jsou velmi komplikované, ale jejich kompetence nedosahuje dané jazykové úrovně? Jak vytěžit z minima maximum? Kolik existuje cest? A kterou se vydat? Můžu je kombinovat? S čím začít a s čím pokračovat? Jak přistoupit k pravidlu? Je gramatická znalost klíčová? To jsou učitelské a velmi vzrušující otázky. Ve workshopu se budeme zabývat různými možnostmi přístupu k výkladu gramatických jevů se zdůrazněním gramatického parcelátu a postupu podle jazykových funkcí. Zaměříme se na možnosti, které se nabízejí pro dobré zvládnutí bazálních jevů a nácvik intuitivního a funkčního používání jazyka v komunikaci s ohledem na míru potřeby budování jazyka jako sytému tak, aby stavební kameny neležely v cestě, ale zpevňovaly ji. |
|
Mgr. Libor Švanda, Ph.D. Centrum jazykového vzdělávání, Masarykova univerzita, Brno |
Lékařská terminologie v kontextu: Jak zajímavosti z historie medicíny oživují výuku Dějiny medicíny, podobně jako některé další disciplíny spadající do oblasti tzv. medical humanities, mají v rámci kurikul lékařských fakult jen velmi omezený prostor. Přitom se má všeobecně za to, že tyto lékařské humanitní obory mají nezanedbatelný vliv na pozdější schopnost lékařů reflektovat vlastní práci, porozumět argumentům mimo jejich vlastní obor, chápat postoje pacientů a rozhodovat se v souladu s lékařskou etikou. Příspěvek představuje zkušenosti s pilotním zapojováním stručných historických exkurzů jako doplňkového didaktického nástroje v hodinách Základů lékařské terminologie na LF Masarykovy univerzity. Jejich cílem je nabídnout zajímavější a pestřejší obsah hodin, který studentům jednak usnadní osvojit si vybrané lékařské termíny, jednak jim prostřednictvím vhodných ukázek poskytne příležitost vnímat alespoň částečně historický kontext oboru, který se rozhodli studovat. |
|
Mgr. Věra Viertlová 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ústav jazyků |
Komunikativní metoda výuky jazyků na lékařské fakultě? A proč ne? Je komunikativní přístup při výuce jazyků aplikovatelný také na vysokých školách? Není tato metoda málo systematická a je dostatečně sofistikovaná pro studenty, kteří už (většinou) nejsou dětmi, a jejichž angličtina je velmi často na úrovni B2 nebo vyšší? Tento příspěvek poskytne náhled do historie komunikativní metody výuky jazyků, shrne její základní principy, poukáže na její výhody, jakož i na námitky, vznášené příznivci gramaticky-překladové metody. Praktická část příspěvku si klade za cíl demonstrovat pomocí řady interaktivních aktivit, jak mohou být principy komunikativního přístupu využity při výuce angličtiny na lékařských fakultách. |
|
Mgr. Dagmar Vrběcká, Ph.D. Mgr. Zuzana Jurenková Bajerová Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Ústav jazyků |
Aktivizace studentů – systém dobrovolných úkolů Příspěvek se zabývá aktivizačními metodami v předmětech Český jazyk I-IV a Odborný anglický jazyk na Lékařské fakultě v Hradci Králové, a to především jak aktivizovat studenty mimo vyučování samotné. Aktivizace je v souladu s cílem moderního vyučování podporovat vývoj samostatně uvažujícího člověka, který dokáže hledat, zpracovávat a vyhodnocovat informace. Současně podporuje kreativitu a přesouvá zodpovědnost na studium z pedagoga na studenta. Autorky představí systém povinných a dobrovolných úkolů, který implementovaly do výuky i mimo ni. Jedná se o rozhovory, plakáty, videoprezentace a účast na dalších aktivitách. Autorky nabídnou konkrétní příklady jednotlivých úkolů, systém hodnocení a také vliv, jaké měly jednotlivé úkoly na propojování českého a anglického programu. |
|
Mgr. Zdeněk Zárybnický MUC. Adam Kakrda 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ústav jazyků |
Lékařská zpráva z pohledu lingvisty a zdravotníka Čtení lékařské dokumentace s porozuměním nepochybně patří mezi kompetence, jimiž by měl disponovat absolvent jakéhokoli studijního programu lékařské fakulty. Jedná se ovšem o dovednost komplexní, předpokládající znalosti z oblasti medicíny i lingvistiky, přičemž důrazy jazykovědců a praktických lékařů či sester bývají velmi odlišné. Ve společném příspěvku učitele–lingvisty a studenta–zdravotníka demonstrujeme odlišnou interpretaci konkrétních zpráv o výjezdu RZP. Zaměříme se na opakující se strukturu zpráv o poskytnuté lékařské péči a na problematiku zkratek. V závěru pak představíme koncept doplnění výuky lékařské terminologie o čtení lékařských zpráv (včetně jeho testování), který již několik let uplatňujeme na 2. lékařské fakultě UK. |
|
Mgr. Jakub Žytek, M. Phil. , Ph.D. |
Výuka řecko-latinské terminologie v kontextu medicínského kurikula 1. ročníku na 1.LF UK Prakticky orientovaný příspěvek (případová studie svého druhu) představí autorův rozvrh výuky základů lékařské terminologie na 1.LF, který se snaží nacházet vhodné učební metody a respektovat cíle i klíčové výstupy tohoto předmětu, ale současně se pohybuje v rámci silně vymezeném anatomickými praktiky a popitevními testy, které užívání takovýchto metod a dosažení těchto cílů v 1. ročníku naopak znesnadňují. Modus vivendi mezi řecko-latinskou terminologií a učebním kurikulem, který je takto představen a který byl v uplynulých třech letech opakovaně vyzkoušen a precizován, si nečiní ambici být jedinou, nýbrž přiměřeně možnou cestou, jak se vyrovnat s nástrahami, jimž během akademického roku čelí jak student, tak vyučující lékařské terminologie. |
